Фото девушек в гипюровых платьях


Фото девушек в гипюровых платьях


Фото девушек в гипюровых платьях

Фото девушек в гипюровых платьях

Фото девушек в гипюровых платьях

1 FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA SLAVISTIKY Voda a oheň v ruské, ukrajinské a české frazeologii "Water" and "fire" in Russian, Ukrainian and Czech phraseology «Вода» и «огонь» в русской, украинской и чешской фразеологии VYPRACOVALA: Jarmila Zalubilová VEDOUCÍ PRÁCE: prof. Ludmila Stěpanova, CSc. Olomouc 2014

2 Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a uvedla všechny použité prameny. V Olomouci, podpis

3 Děkuji prof. Ludmile Stěpanové, CSc. za konzultace, rady a připomínky, které mi během psaní bakalářské práce poskytla. Dále děkuji prof. Alle Arkhanhelské, DrSc. za poskytnutí materiálů pro mou práci. podpis

4 OBSAH ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Frazeologie Frazeologie jako vědní disciplína Předmět a cíle frazeologie Frazeologizmus Vymezení pojmu a charakteristika frazeologizmu Struktura a složení frazeologizmu Frazeologizmus a jeho vztah k slovním druhům Klasifikace frazeologizmů z hlediska jejich sémantické celistvosti Typy ekvivalentů při překladu frazeologizmů PRAKTICKÁ ČÁST Úplné ekvivalenty Úplné ekvivalenty v ruském, ukrajinském i českém jazyce Úplné ekvivalenty v ruském a ukrajinském jazyce Úplné ekvivalenty v ruském a českém jazyce Úplné ekvivalenty v ukrajinském a českém jazyce Částečné frazeologizmy Částečné frazeologizmy v ruském, ukrajinském i českém jazyce Částečné frazeologizmy v ruském a ukrajinském jazyce Částečné frazeologizmy v ruském a českém jazyce Částečné frazeologizmy v ukrajinském a českém jazyce Relativní ekvivalenty Relativní ekvivalenty v ruském, ukrajinském a českém jazyce Relativní ekvivalenty v ruském a ukrajinském jazyce Relativní ekvivalenty v ruském a českém jazyce Relativní ekvivalenty v ukrajinském a českém jazyce Frazeologické analogy Frazeologické analogy v ruském, ukrajinském a českém jazyce Frazeologické analogy v ruském a ukrajinském jazyce Frazeologické analogy v ruském a českém jazyce Frazeologické analogy v ukrajinském a českém jazyce ZÁVĚR РЕЗЮМЕ SEZNAM POUŽITÉ ODBORNÉ LITERATURY SEZNAM EXCERPOVANÉ LITERATURY INTERNETOVÉ ZDROJE PŘÍLOHA ANOTACE... 59

5 ÚVOD Frazeologizmy jsou odedávna součástí každého jazyka. Používáme je možná i častěji než si sami myslíme. Nacházíme je v novinových článcích, v časopisech, v knihách, v poslední době i v reklamách, ale nejčastěji se s nimi setkáváme především v běžné komunikaci. Ve své bakalářské práci se zabývám frazeologizmy, které obsahují komponent voda a oheň. Cílem mé práce bude tyto obraty v ruském, ukrajinském a českém jazyce srovnat z hlediska stupně ekvivalentnosti. Svou bakalářskou práci dělím na dvě základní kapitoly, tj. na teoretickou a praktickou část, které poté obsahují jednotlivé podkapitoly. V teoretické části, která je první kapitolou, dávám základní informace o frazeologii jako vědního oboru, její historii a základních pojmech s tímto oborem spojených. Při psaní této kapitoly jsem se řídila především knihou N. M. Šanského: Фразеология современного русского языка. Dále mi pomohla i publikace V. Mokienka a L. Stěpanové: Ruská frazeologie pro Čechy a také Česká lexikologie od J. Filipce a F. Čermáka. Z ukrajinských zdrojů jsem čerpala především z 10. dílu Словника української мови. V druhé kapitole, která je praktickou, podrobně rozebírám ruské, ukrajinské a české frazeologizmy, které obsahují komponenty voda a oheň. Tyto frazeologické obraty třídím na základě funkční úrovně a sémanticko-stylistické klasifikace autorů V. Mokienka a L. Stěpanové. Pro větší přehlednost vždy na začátku podkapitoly uvádím příklady frazeologizmů v tabulkách. Pod tabulkami poté dané příklady komentuji, tzn. uvádím jejich význam, ekvivalenty v dalších jazycích, použití daného obratu ve větě (vždy v jednom z uvedených jazyků) a kde to bylo možné, zmiňuji i jejich etymologii. Pro práci s praktickou částí se mi podařilo shromáždit celkem 307 frazeologizmů. Ruské frazeologizmy jsem čerpala z Rusko-českého frazeologického slovníku od L. Stěpanové, ukrajinské frazeologizmy z Фразеологічного словнику української мови od V. M. Bilonoženka, V. O. Vynnyka a dalších. Pro excerpci českých frazeologizmů jsem použila první tři díly Slovníku české frazeologie a idiomatiky od F. Čermáka. 5

6 Etymologii frazeologizmů jsem hledala v různých zdrojích. Nejvíce jsem čerpala z internetových zdrojů. Pomocnou mi byla i kniha autorů V. Mokienka, L. Stěpanové a A. K. Biericha: Русская фразеология: Историко-этимологический словарь. U několika příkladů, kde se mi původ nepodařil dohledat, nabízím svůj odhad původu. 6

7 1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Frazeologie Frazeologie jako vědní disciplína Existence frazeologie a idiomatiky je zákonitým jevem každého jazyka (Filipec, Čermák, 1985:167). Jinými slovy, frazeologizmy jsou součástí každého jazyka během celé jeho historie, avšak ne vždy se označovaly slovem frazeologizmus, ale i názvy jako речения, крылатые слова, пословицы, поговорки, идиомы atd. V 18. století se začaly shromažďovat ve speciálních sbornících a výkladových slovnících. Během své práce na vytvoření slovníku ruského jazyka M. V. Lomonosov upozornil na to, že se v něj vedle jednotlivých slov mají zahrnout i речения, идиоматизмы и фразесы. Termín frazeologizmus se poprvé objevuje u švýcarského jazykovědce Charlese Ballyho, který je prvním autorem frazeologie v pojmenování tohoto oboru. Největší rozvoj frazeologie však zažívá až po druhé světové válce. Začíná vznikat množství studií o frazeologii v Rusku také po celém světě. Ve čtyřicátých letech 20. století v pracích ruských jazykovědců můžeme najít první zmínky o frazeologii. V tomto období vzniká frazeologie jako vědní disciplína v ruské jazykovědě. S ruskou frazeologií je neodmyslitelně spojeno jméno V. V. Vinogradova, který ve svých pracích řešil otázky týkající se ustáleného spojení slovních tvarů. Dalšími jazykovědci, kteří se zabývali problematikou frazeologie, jsou A. A. Potebňa (zabýval se vnitřní formou frazeologismů), I. I. Srezněvský (vztah frazeologie a způsobu tvoření slov), F. F. Fortunatov (slovní spojení), A. A. Šachmatov (který položil teoretický základ rozdílného rodu slovních spojení, která nelze dále rozložit) a v neposlední řadě E. D. Polivanov (který upozornil na nutnost vydělení frazeologie v samostatnou část jazykovědy). S. I. Abakumov ve své práci poprvé udává klasifikaci frazeologizmů z pohledu jejich etymologie. 7

8 Po vydání děl V. V. Vinogradova se začíná zkoumání frazeologizmů prohlubovat. Vědci se začínají zabývat jejich strukturou, gramatickými vlastnostmi, původem apod. Objevuje se více prací, které jsou konkrétnější (zabývají se frazeologií určitých autorů). Mezi ně lze zařadit například práce A. I. Jefimova, B. A. Larina nebo O. S. Achmanové. Ukrajinská frazeologie se začíná rozvíjet na základě působení ruských jazykovědců. K tomuto rozvoji začíná docházet taktéž ve čtyřicátých letech 20. století. Zasloužili se o něj ukrajinští jazykovědci např. L. A. Bulachovský, M. Myroneňko, P. J. Horecký a I. K. Bilodidov Předmět a cíle frazeologie Frazeologie z řeckého φράσις (phrasis), v překladu slovní obrat a λόγος (logos), což lze přeložit jako slovo nebo řeč. Frazeologie je část vědy o jazyce, která se zabývá frazeologickým systémem jazyka v jeho současném stavu a historickém vývoji (podle Šanského). Podle Čermáka je frazeologie samostatná jazyková disciplína, zabývající se studiem, případně popisem svérázných jazykových jednotek různého typu a více úrovní, které dlouho vzdorovaly souvislému popisu (Čermák, 1985:166). Objektem, který tato věda zkoumá je frazeologický obrat, což je ustálené slovní spojení s přeneseným významem. Frazeologie tedy řeší otázky týkající se frazeologického obratu, jednotky ekvivalentní slovu a jednotky, které mají stejnou sémantiku a strukturu jako věta. Základním cílem frazeologie je poznání frazeologického systému v jeho současnosti i historii a jeho vztah k lexikologii a morfologii. 8

9 1.2 Frazeologizmus Vymezení pojmu a charakteristika frazeologizmu Фразеологический оборот это воспроизводимая в готовом виде языковая единица, состоящая из двух или более ударных компонентов словного характера, фиксированнaя (т. е. постояанная) по своему значению, составу и структуре (Шанский, 1985:20). Фразеологическая единица это относительно устойчивое, воспроизводимое, экспрессивное сочетание слов, обладающее, как правило, целостным значением (Mokienko, Stěpanova, 2008:12). Idiom a frazém je jedinečné spojení minimálně dvou prvků, z nichž některý (popř. žádný) nefunguje stejným způsobem v jiném spojení (resp. více spojeních), popř. se vyskytuje pouze ve výrazu jediném (resp. několika málo) (Filipec, Čermák, 1985:177). Фразеологізм це усталений зворот, стійке поєднання слів, що виступає в мові як єдиний, неподільний і цілісний за значенням вислів (Словник української мови, Том 10, 1979:638). Ze čtyř výše uvedených definicí vyplývá, že neexistuje shodná odpověď na otázku, jak lze frazeologizmus definovat. Avšak můžeme vidět, že se autoři shodují v jedné základní věci, a to sice, že frazeologizmy jsou vlastně ustálená slovní spojení. Dále se však v názorech rozcházejí. Frazeologizmus má své synonymní podoby frazém, frazeologický obrat (jednotka), nebo idiom. Ale výraz idiom je velmi sporný, jelikož část vědců idiom považuje za synonymum k výrazu frazeologizmus, druhá část vědců však popisuje idiom jinak. Například F. Čermák frazeologizmus popisuje jako útvar vyznačující se formou a funkcí, naopak na idiom se dívá z obsahově-sémantického pohledu. V dnešní době ještě stále neexistuje přesné vymezení pojmu frazeologizmus. Vědci stále vedou diskuze na toto téma, které přesahuje hranice frazeologizmu, ale vedou 9

10 se spory i na téma frazeologie jako takové. Tím pádem často dochází k chybám ve slovnících, když se určitá slovní spojení považují chybně za frazeologizmus. Abychom mohli odlišit frazeologizmus od volného spojení slov, určujeme u frazeologizmu jeho charakteristické znaky a vlastnosti. Nejdůležitějším charakteristickým znakem frazeologizmu je reprodukovatelnost. To znamená, že frazeologizmy nemůžeme skládat z jednotlivých slov, ale musíme jej brát jako jeden celek, který nelze rozložit. Význam frazeologizmu tedy nelze odvodit z významů jeho jednotlivých komponentů. Frazeologizmy máme v paměti jako hotové celky a tak je i používáme. S reprodukovatelností frazeologizmu úzce souvisí jeho ustálenost. Jak jsem zmiňovala výše, frazeologizmus používáme jako celek a nemůžeme jeho význam odvozovat od jednotlivých jeho komponentů. Jeho části nemůžeme zaměňovat a také nemůžeme měnit jejich pořadí. Např. ve frazeologizmu kupovat zajíce v pytli nemůžeme zaměnit zajíce za veverku a taky nemůžeme kupovat v pytli zajíce, jelikož se nám vyruší celý význam frazeologizmu a stane se tak volným slovním spojením. Na to také navazuje neproniknutelnost struktury frazeologizmu, to znamená, že do frazeologizmu nemůžeme vložit další slovo. To by znamenalo stejnou situaci, jako v předchozích případech (frazeologický obrat by tím ztratil svůj význam). Ovšem existují i případy, kdy se od této charakteristiky odpouští. Frazeologizmus má také celistvý význam (je sémantický celistvý) - to znamená, že jeho význam nemůžeme odvodit od významů jednotlivých slov, které jej tvoří. Mezi další charakteristické rysy frazeologizmu se řadí i jeho synonymičnost. Frazeologický obrat vyjadřuje určitý význam, který lze říci jinými slovy a můžeme jej vyjádřit buď jiným frazeologizmem, slovním spojením nebo slovem. Znamená to tedy, že frazeologizmus může mít svá synonyma. Frazeologický obrat také můžeme charakterizovat jako expresivní. Tento jeho znak je ale velmi diskutabilní, jelikož někteří vědci jej řadí do hlavních znaků frazeologizmu, další vědci jej však za hlavní nepovažují. Expresivnost v tomto případě 10

11 (stejně jako u slov) znamená to, že mluvčí daným frazeologizmem vyjadřuje svůj postoj (hodnocení, emoci) k určitému subjektu, objektu nebo skutečnosti. Důležité je ale upozornění, že výše uvedené znaky také charakterizují i slovo a volné slovní spojení, nemůžeme tedy určit frazeologický obrat pouze na základě těchto charakteristik. V mé práci se budu řídit touto definicí frazeologizmu: Frazeologická jednotka je relativně ustálené, reprodukovatelné, expresivní slovní spojení, které má celistvý význam. (Mokienko, Stěpanova, 2008:12) Struktura a složení frazeologizmu Jak už bylo několikrát zmíněno, frazeologizmus se vždy chová jako určitý strukturovaný celek. Morfémový charakter slov ve frazeologizmu je zřetelný při srovnání frazeologizmu a slov, která jsou jeho synonymy: jedny morfémy, nebo i celá slova plní funkci formotvorných afixů, jiná slova a jejich části vyjadřují věcný význam frazeologizmu, to znamená, že plní funkci kořene slova. Na základě struktury se frazeologizmy dělí do určitých skupin (frazeologizmy odpovídající struktuře věty, frazeologizmy odpovídající struktuře slovního spojení atd.). Zvláštní strukturovaný celek pak tvoří frazeologické obraty, ve kterých chybí gramatická forma, např. спустя рукава, от нечего делать (Шанский, 1985:34). Každý frazeologizmus se skládá z dvou a více slov, charakterizuje se ustáleným pořádkem slov, který je neměnný. Musí se však odlišovat od volného slovního spojení. Hranice mezi frazeologizmem a slovním spojením je totiž velmi tenká a někdy se frazeologizmus může určovat s velkými problémy. Slovní spojení, na rozdíl od frazeologizmu, lze ve větě rozdělit na jednotlivé větné členy. Při určení složení frazeologizmu nevznikají obvykle žádné problémy. Musíme však dbát na to, abychom odlišili stálé od nestálého, frazeologizmus, který má význam jako celek a potom významově samostatně stojící jednotky. Tím tedy rozlišit slova, která nejsou součástí daného frazeologizmu (Tamtéž, 38-39). 11

12 1.2.3 Frazeologizmus a jeho vztah k slovním druhům Pokud frazeologizmus podle jeho struktury nebo významu neodpovídá větě, vystupuje jako větný člen. Jakým větným členem bude ve větě vystupovat, závisí ve většině případů na jeho lexikálně-gramatickém významu. Tak například frazeologizmus рукой подать lze přeformulovat na blízko, což je příslovce, tudíž bude ve větě plnit roli příslovečného určení (v tomto případě místa), nebo действовать на нервы můžeme jinak vyjádřit jako rozčilovat, jde tedy o sloveso a ve větě proto bude plnit nejčastěji funkci přísudku (Tamtéž, 46-47). Z výše uvedených příkladů vyplývá, že se frazeologizmy budou dělit do skupin podle jejich ekvivalentnosti určitého větného členu. Jsou to následující (základní) skupiny: slovesné действовать на нервы, ukr. на ноги поставити, substantivní игра слов, ukr. рожеві окуляри, příslovečné рукой подать, ukr. одним махом, adjektivní себе на уме, ukr. ні риба ні м'ясо, citoslovečné Давно бы так!, ukr. Як би не так!, modální вообще говоря, ukr. врешті-решт, spojkové несмотря на то что, ukr. незважаючи на те що Klasifikace frazeologizmů z hlediska jejich sémantické celistvosti Existuje množství dělení frazeologizmů do skupin, např. podle jejich struktury, funkce, původu, slovních druhů (viz výše). V této kapitole se však budu zabývat klasifikací, která se považuje za nejdůležitější klasifikaci. Sémantickou klasifikaci rozpracoval N. M. Šanskij na základě klasifikace V. V. Vinogradova. Ten rozdělil frazeologizmy do třech základních skupin: фразеологические сражения (frazeologické srůsty), фразеологические единства (frazeologické celky), фразеологические сочетания (frazeologická spojení). 12

13 N. M. Šanskij poté dodal ještě jednu skupinu: фразеологические выражения. Frazeologickými srůsty nazýváme frazeologizmy, které nelze rozdělit a jejichž význam nelze odvodit od částí, které tyto frazeologizmy tvoří. Součástí takovýchto frazeologizmů často bývají archaizmy (zastaralá slova), což můžeme považovat za důvod, proč frazeologické srůsty nelze rozdělit. Jako příklad frazeologického srůstu lze uvést ukrajinský frazeologizmus живе на широку ногу (žít zámožně). Frazeologické celky lze charakterizovat podobně jako srůsty. Opět se jedná o sémantický nerozložitelné frazeologizmy, které jsou celistvé, a jeho význam nelze odvodit od významu jednotlivých slov, které jej tvoří. Avšak význam těchto frazeologizmů je motivován, tzn. vztah významu komponentů a frazeologizmu je velmi blízký. Příkladem frazeologického celku může být ukrajinský frazeologizmus біла ворона, který označuje člověka jistým způsobem vyčnívajícího z řady. Frazeologické srůsty a celky jsou často ekvivalenty slov. Často náleží do jedné skupiny, označují se jako idiomy. Frazeologická spojení jsou opakem předchozích dvou skupin. Jejich význam se téměř rovná významu jeho komponentů. Slova, která jej tvoří, se dají použít i volně. Například ukrajinský frazeologizmus брати рушники (zasnoubit se), kde obě slova se dají používat i v jiných spojeních, navíc рушник nám napovídá význam frazeologizmus (jelikož se jedná o svatební plátno, šál). Ruský frazeologizmus закадычный друг lze opět vysvětlit na základě významů jednotlivých jeho částí. Ke slovu друг můžeme přidat další řadu slov s jiným významem, avšak slovo закадычный je v tomto případě jakoby přilepeno. Poslední skupinou (kterou dodává Šanskij) jsou frazeologické výrazy. Jde o frazeologizmy, které celkově tvoří významově volná slova. Od spojení se liší tím, že v nich nenajdeme frazeologicky vázané slova. Často se do této skupiny zahrnují výrazy komunikativního typu (věty) přísloví, průpovídky, okřídlená slova apod. Komunikativním výrazem je například ukrajinský frazeologizmus бідний, як церковная миша. Také sem řadíme výrazy nominativního charakteru, tj. slovní spojení, která se 13

14 strukturně rovnají části věty a plní nominativní funkci (tzn. nazývají). Např. ruské высшее учебное заведение, nebo ukrajinské чорне золото. Významy frazeologických spojení a výrazů jsou obvykle jasné. Avšak problémy často přicházejí s vysvětlováním významu frazeologických srůstů a celků, které nelze překládat doslovně. V tom případě si jejich význam musíme najít ve frazeologických slovnících Typy ekvivalentů při překladu frazeologizmů Už v předcházející kapitole byl naznačen problém s objasňováním významu frazeologizmů. Málo z nás dokáže objasnit frazeologizmy ve svém rodném jazyce. Pokud se tedy začneme zabývat problematikou překladu frazeologizmu, setkáváme se často ještě s většími problémy. Při překladu frazeologizmu z výchozího do cílového jazyka nastává problém s tím, že v cílovém jazyce nemusí pro daný frazeologizmus být jeho ekvivalent. Překladatel tedy stojí před otázkou, jestli využít pro překlad ekvivalent, který je danému frazeologizmu významově podobný (avšak tvoří jej odlišná slova), nebo použít cestu jednodušší, kdy daný frazeologizmus v překladu vysvětlí. Největší problémy ale tvoří hranice frazeologizmu a slovního spojení. Může nastat situace, kdy překladatel nerozezná frazeologizmus a přeloží jej do cílového jazyka slovo po slovu. Může nastat situace, kdy čtenář překladu frazeologizmu význam pochopí, ale v opačném případě překlad může vyvolat nedorozumění. Překlad může na čtenáře mít mylné expresivní působení, jelikož může změnit celý význam textu. Překladatel tudíž musí první určit, zda se jedná o frazeologizmus, či nikoliv, poté musí najít v cílovém jazyce daný ekvivalent, nebo najít jinou cestu překladu. Problém také tvoří překlad frazeologizmů z jazyků slovanských do jazyků neslovanských a naopak. Například бежать как на пожар lze přeložit doslovně běžet, jako když hoří, ale překlad frazeologizmu знать до последней запятой что jako znát do poslední čárky by byl nepřesným. 14

15 Proto se systémem překladu frazeologizmů začali zabývat jazykovědci, kteří nastínili možnosti překladu na základě klasifikace V. V. Vinogradova. Například podle F. F. Fedorova máme čtyři možnosti, kterými se frazeologizmus z výchozího jazyka do jazyka cílového může přeložit. A to: jako idiom i v jazyce překladu, jako ustálený frazeologizmus spojení, volným slovním spojením, jako lexém. Mimo výše uvedené klasifikace vzniklo ještě množství dalších. Avšak nejlépe na základě praktických poznatků je vypracována klasifikace autorů knihy Ruská frazeologie pro Čechy (Mokienko, Stěpanova, 2008:36-39). Podle úrovně funkční a sémanticko-stylistické se v této klasifikaci překlad frazeologizmů dělí na: úplné ekvivalenty, částečné ekvivalenty, relativní ekvivalenty, frazeologické analogy, neekvivalentní frazeologizmy. Úplné ekvivalenty jsou frazeologizmy, které v jazyce překladu mají shodnou strukturu a význam. Například засучить рукава, česky vykasat rukávy, nebo глухой как пень, česky hluchý jako pařez. Částečné frazeologizmy jsou takové, které jsou shodné sémanticky a vnitřní strukturou, odlišují se ale jedním nebo více ukazateli, a to: jinými, často synonymními komponenty, jinou strukturou frazeologizmu, slučitelností, větším, nebo menším počtem komponentů, jiným stupněm použití, jinými rozdíly, které vyplývají z odlišné gramatiky a systému cílového jazyka. 15

16 Např. от всей души, české od srdce; владеть собой, česky mít nad sebou vládu, nebo молоко на губах не обсохло (у кого), česky teče mléko po bradě (komu). Relativní ekvivalenty jde o frazeologizmy s částečnou změnou obraznosti, přičemž sémantika zůstává shodná. I když se obraznost těchto frazeologizmů různí, jsou zároveň srovnatelné, např. смотреть как баран на новые ворота, české čumět jako tele na nová vrata, nebo делать из мухи слона, české dělat z komára velblouda apod. V těchto případech vidíme jak se obraznost uvedených frazeologizmů mírně odlišuje (místo баран se v českém jazyce vyskytuje tele; zatím co v ruském jazyce je муха и слон, v češtině se užije komár a velbloud). Frazeologickými analogy označujeme frazeologizmy, které mají různou obraznost, blízkou nebo dostatečně rozdílnou strukturu, ale obecnější význam a stylistické zabarvení. Jedná se například o takovéto frazeologické dvojice: ruské ездить в Тулу со своим самоваром česky nosit dříví do lesa, nebo клевать носом české tlouci špačky apod. Neekvivalentními frazeologizmy jsou tzv. vlastně národní idiomy. Jsou těsně spjaty s konkrétním jazykem nejen svou obrazností, ale i reáliemi, které označují. Jejich překlad tedy nemůže být doslovný, jelikož by došlo k narušení frazeologizmu. Překládají se teda převážně vysvětlením v překladu. Jako příklad můžeme uvést ruský frazeologizmus свадебный генерал (člověk, který je pozván do cizí společnosti jakožto důležitá osobnost). Tuto klasifikaci použiji ve své praktické části, kde popíšu jednu skupinu ruský, ukrajinských a českých fráz. 16

17 2 PRAKTICKÁ ČÁST Ve své práci se zaměřuji na frazeologizmy, které obsahují komponenty voda a oheň, přičemž porovnávám hned tři slovanské jazyky ruský, ukrajinský a český. Tyto frazeologizmy jsem shromažďovala z ukrajinských, ruských i českých frazeologických slovníků. Podařilo se mi nalézt celkem 53 ruských, 83 ukrajinských, 56 českých frazeologizmů s komponentem voda a 26 ruských, 55 ukrajinských a 34 českých frazeologizmů obsahující komponent oheň. Právě na komponentech oheň a voda je velmi zajímavé sledovat, jak se tyto komponenty v některých frazeologizmech prolínají, i když se běžně považují za protikladné živly. Podkapitoly v této části budu dělit na základě sémanticko-stylistické klasifikace, která je uvedena výše. Budu tedy frazeologizmy v jednotlivých jazycích (ruském, ukrajinském a českém) porovnávat podle jejich ekvivalentnosti. Jde o rozdělení do čtyř skupin: na úplné ekvivalenty, částečné ekvivalenty, relativní ekvivalenty a frazeologické analogy. Záměrně vynechávám poslední skupinu, kterou jsou neekvivalentní frazeologizmy, a to především kvůli tomu, že v mém výzkumu se žádný takový případ nevyskytl, a také na základě mého názoru, kdy každý frazeologizmus ve výchozím jazyce má svůj ekvivalent (i když může jít jen o frazeologický analog) v jazyce cílovém (překladu). Pro lepší přehled jsou v kapitolách příklady uvedeny v tabulkách. Neuvádím všechny mnou excerpované frazeologizmy, jde pouze o jejich zlomek, a to kvůli velkému množství nashromážděného materiálu. U uvedených frazeologizmů jsem se pokoušela najít jejich původ. Někdy jde o velmi zajímavou historii, u jiných příkladů je však jejich etymologii velmi obtížné najít, proto navrhuji své objasnění, nebo neuvádím původ vůbec. Pro jasnější pochopení daných obratů uvádím příklady v jednom z porovnávaných jazyků. 17

18 2.1 Úplné ekvivalenty Jedná se o nejpočetnější skupinu v mnou excerpovaném materiálu, a to především díky příbuznosti porovnávaných jazyků. I když úplné ekvivalenty jsou takové, které mají shodnou strukturu a význam, objevují se v níže uvedených příkladech i takové případy, kdy se ve frazeologizmech se stejným významem vyskytuje v jednom z jazyků i význam další. Tyto ekvivalenty avšak i nadále zůstávají úplnými Úplné ekvivalenty v ruském, ukrajinském i českém jazyce Ruský frazeologizmus Ukrajinský frazeologizmus Český frazeologizmus Мутить / замутить воду Каламутити / скаламутити воду Быть (чувствовать себя) как рыба в воде Як риба у воді Kalit / zkalit vodu Být (cítit se) jako ryba ve vodě Буря в стакане воды Буря у склянці води Bouře ve sklenici vody В ложке воды (в мелкой луже) утопил бы кто кого Втопити в ложці води кого Utopil by koho na lžíci vody Игра с огнём Гра з вогнем Hra s ohněm Играть с огнём Гратися з вогнем Hrát si s ohněm Жечь как огонь (огнём) Пекти як вогнем Pálit jako oheň Огнём и мечом Вогнем і мечем Ohněm a mečem Бояться кого, чего как огня Боятися як вогню Bát se koho, čeho jako ohně Frazeologizmus мутить воду, jako i jeho ukrajinský ekvivalent каламутити воду má hned dva významy: označuje jednání člověka, který svým jednáním záměrně zastírá své záludné úmysly, odvádí něčím pozornost; druhým významem je jednání člověka, který působí nežádoucí pokoj v mírumilovném, přátelském kolektivu. V prvním významu se v češtině užívá úplného ekvivalentu kalit vodu, pro druhý význam se používá i frazeologizmus znesvářit koho, pak už ale nelze mluvit o úplném ekvivalentu. Např. Dlouhou dobu kalil vody, než jsme pochopili, co měl v plánu. První význam, tedy 18

19 zametat za sebou stopy, je podobný činnosti ryb, které kvůli pronásledování jinou (často větší) rybou, pomocí ploutví víří usazeniny ze dna vody a tím oslepí svého protivníka. Pro vyjádření svobody, volnosti, nenucenosti využíváme český frazeologizmus být (cítit se) jako ryba ve vodě, jeho ruský úplný ekvivalent быть (чувствовать себя) как рыба в воде a ukrajinský úplný ekvivalent як риба у воді, který se nejčastěji používá se slovesem cítit se (почувати, почуватися ). Význam tohoto frazeologizmu se dá nepřímo odvodit od obraznosti, kdy ryba se ve vodě pohybuje téměř neomezeně, bez pravidel. Můžeme to vidět například i ve větě: Dnes jsem se sestrou byla poprvé v našem novém obchodním centru a hned jsme si tam obě připadaly jako ryba ve vodě. Pro označení velkého hluku; sporu kvůli hloupostem se ve všech třech jazycích využívá frazeologizmu bouře ve sklenici vody / rus. буря в стакане воды / ukr. буря у склянці води a ve všech třech jazycích se jedná o úplné ekvivalenty. V ruštině je uvedený význam ironickým. Příkladem nám poslouží česká věta: Jejich rozhovor byl vždy bouří ve sklenici vody. Tyto frazeologizmy se považují za kalk z francouzského jazyka. Podle slov H. Balzaca (Farář Tourský, 1832) se připisuje tato fráze filozofovi a spisovateli Ch. L. Montesquieu, který ji vyslovil na základě politických událostí v San-Marinu. (www.gramota.ru) Utopil by koho na lžíci vody vyjadřuje nepříjemnosti, které někdo někomu působí kvůli hloupostem. Ruský frazeologizmus в ложке воды утопил бы кто кого a jeho ukrajinský úplný ekvivalent втопити в ложці води кого jsou i s českou podobou tohoto obratu úplnými ekvivalenty. Jako příklad uvádím opět úryvek od ukrajinského spisovatele Hončara: Управитель, звісно, теж рад би мене в ложці води втопити. Hra s ohněm / rus. игра с огнём / ukr. гра з вогнем označuje činnost, která je na první pohled bezvýznamná, avšak může mít nebezpečné následky. Aktivní činnost pak označuje frazeologizmus hrát si s ohněm / rus. играть з огнём / ukr. гратися з вогнем, tedy jednat nebezpečně, takový způsobem, který může mít špatné následky. Např. Pokud si takovou obrovskou sumu peněz půjčíš u tvé banky, budeš si hrát s ohněm. Tyto frazeologizmy mají svůj význam odvozený od slova oheň, které poukazuje na negativní následky. 19

20 Pro označení něčeho, co velmi silně pálí, užíváme frazeologizmus pálit jako oheň / rus. жечь как огонь / ukr. пекти як вогнем. Může se jednat o nějaký velmi horký předmět, nástroj, jídlo, můžeme tak označit i velmi kořeněné jídlo. Např. Au! Ten hrnec pálí jako oheň! Mimo to má v českém jazyce tento frazeologizmus i druhý význam: označuje se tak člověk s vysokou teplotou, který má horečku. Uvedené podoby těchto frazeologizmů nejsou čistě úplnými ekvivalenty, avšak jelikož mají více podob, dají se mezi nimi úplné ekvivalenty najít. U frazeologizmů (úplných ekvivalentů) ohněm a mečem / rus. огнём и мечом / ukr. вогнем и мечем nalezneme ve frazeologických slovnících jednotlivých jazyků jeden význam. Avšak jednotlivé významy se nepatrně liší, nicméně jejich obraznost je shodná. Rusko-český frazeologický slovník udává význam: s nelítostnou krutostí vše ničící, přijímající nejkrajnější míry násilí, donucení. Frazeologický slovník ukrajinského jazyka ukazuje podobný význam: s obrovskou krutostí, nelítostně. Slovník české frazeologie a idiomatiky vysvětluje frazeologizmus ohněm a mečem jako: vojenským, válečným násilím, s použitím zbraní (jakožto prostředku k dosažení určitého cíle). V ruském i ukrajinském jazyce jde o knižní výraz. Jako příklad uvádím ukrajinskou větu: Радянські люди ніколи не забудуть першого літа війни. Оскаженілий ворог знищував вогнем і мечем нашу рідну радянську землю, руйнував міста і села (Рад. Укр.). V uvedeném příkladu jde o význam ničení za pomocí zbraní ( nepřítel ničil ohněm i mečem naši rodnou sovětskou zemi, ). Základy tohoto frazeologizmu lze najít u Hippokrata v jeho citátu Co nevyléčí léky, vyléčí železo, co nevyléčí železo, vyléčí oheň, co nevyléčí oheň, je třeba pokládat za nevyléčitelné. (ru.wikipedia.org) Velký strach z něčeho nebo někoho na základě předchozích zkušeností, nebo panický strach můžeme vyjádřit frazeologizmem bát se někoho, něčeho jako ohně / rus. бояться как огня / ukr. боятися як вогню. Např. Už od dětství se tmy bojím jako ohně Úplné ekvivalenty v ruském a ukrajinském jazyce Ruský frazeologizmus Чистейшей (чистой) воды кто, что 20 Чистої води Ukrajinský frazeologizmus

21 Носить воду решетом Прометеев огонь Носити воду решетом Прометеїв вогонь Úplné ekvivalenty v ruském a ukrajinském jazyce se vyskytují v mnou excerpovaném materiálu nejčastěji. Přisuzuji to příbuznosti těchto jazyků, oba jazyky jsou východoslovanskými, český jazyk je naopak jazykem západoslovanským. Rus. чистейшей (чистой) воды кто, что / ukr. чистої води jsou frazeologizmy, označující předmět nebo osobu velmi vysoké kvality, bez nedostatků; skutečný, pravý. Příkladem nám poslouží věta z díla ukrajinského spisovatele Hončara: Світла ніч стояла над горами. Чиста, прозора, вона просвічувала на скрізь, як иній коштовний камінь чистої води. V ruském jazyce jde o knižní výraz. Např. Управление реальностью или чистой воды волшебство (А. И. Нефедов). V českém jazyce se pro tento význam frazeologizmus nepoužívá. Dalšími úplnými ekvivalenty rus. носить воду решетом a ukr. носити воду решетом označujeme zbytečnou činnost bez výsledku nebo úkol, který nelze vyplnit. V ruštině a ukrajinštině jde o výraz s ironickým nádechem. Např. ve významu nesplnitelného úkolu nám příkladem může sloužit ruská věta: Похудеть в талии это для меня как носить воду решетом. Ve Frazeologickém slovníku ukrajinského jazyka je dodán ještě jeden význam, a to pro označení plýtvání času kvůli zbytečnosti. I česká podoba frazeologizmu, i její ruský a ukrajinský ekvivalent zahrnují komponent síto / řešeto, tedy děravý nástroj na prosívání různých sypkých hmot. I když nemůžeme význam frazeologizmu odvozovat od významů jeho jednotlivých komponentů, některé komponenty nám alespoň vytváří obraznost. V tomto případě se jedná o vodu a síto. Vodu sítem nelze nabrat, jedná se tedy o úkol, který žádným způsobem nelze vyplnit. Pro označení úsilí k dosažení vysokých cílů, šlechetnosti a statečnosti nacházíme v ruském a ukrajinském jazyce úplné ekvivalenty rus. прометеев огонь / ukr. прометеїв вогонь. V ruském jazyce jde o knižní výraz. Příklad uvedu tentokrát z ukrajinského časopisu Вітчизна. Людство ніколи не було байдужим до видатних наукових відкриттів і технічного прогресу... Людину вабить і лякає прометеїв вогонь. Podoba uvedených frazeologických obratů je svázána se jménem Promethea (jeden z titánů), který lidem přinesl oheň a naučil je s ním zacházet, čímž 21

22 podlomil jejich víru v bohy. Zeus poté nechal Promethea přikovat ke skále, kde z jeho těla každý den orel Erthon vyrval játra, která mu vždy do druhého dne dorostla, a proto orel po 12 generací nebyl hlady (dic.academic.ru). Český jazyk tuto podobu frazeologizmu nemá Úplné ekvivalenty v ruském a českém jazyce Ruský frazeologizmus Пить что как воду Живая вода Мёртвая вода Быть как огонь Český frazeologizmus Pít něco jako vodu Živá voda Mrtvá voda Být jako oheň Nejčastěji při konzumaci alkoholu se využívá frazeologizmus pít něco jako vodu / rus. пить что как воду. V českém jazyce se někdy používá přesnějšího znění pít kořalku (vodku apod.) jako vodu. Označujeme tak činnost člověka, který pije alkohol bez omezení, ve velkém množství a snadno bez zanechání negativních následků. Např. Měl by ses mírnit, dnes už zase piješ slivovici jako vodu. V ukrajinštině se vyskytuje obdobná podoba: як води напитися, tedy napít se velmi rychle a snadno. V ukrajinských zdrojích jsem však obrat pít něco jako vodu nenalezla, můžeme se pouze domnívat, že jako ve většině případů bude mít ukrajinština totožný výraz jako je v ruském jazyce. Živou vodou (rus. живая вода) označujeme elixír života, vše co dodává člověku energii, sílu; něco co působí inspirujícím, podněcujícím příkladem k oživení strnulých poměrů. Např. Můj manžel je už několik let mou živou vodou. Nevím, co bych bez něj dělala. V českém jazyce se ještě vyskytuje druhý význam: čarodějná tekutina oživující mrtvé tělo; s jakým se máme možnost často setkávat v pohádkách. Tento příklad stojí na hranicí slovního spojení a frazeologizmu. Já jej ale do frazeologizmů zahrnuji, a to na základě prvního významu. V ukrajinském jazyce existuje výraz живлюща (зцілюща, жива) вода, který se ale využívá pouze v pohádkách a jeho význam je tedy shodný s českým významem o čarodějné tekutině. Ve všech jazycích je řeč o folklorním i o knižním výrazu (folklorní výraz je spojen s významem, který je užíván v pohádkách). 22

23 Opakem živé vody je mrtvá voda (rus. мёртвая вода), tedy něco co dělá člověka znuděným, bez energie, ospalým. Např. Včera jsem viděla ten nový americký film. Působil na mě jako mrtvá voda." V českém jazyce se setkáváme ještě se dvěma významy. V pohádkách mrtvá voda označuje čarodějnou tekutinu, která spojuje části těla, např. hlavu k tělu (často před oživením těla živou vodou). Dále tímto frazeologizmem označujeme i stojatou, zahnívající vodu v nádrži bez přítoku a odtoku. Opět, jako i v předchozím případě se v ukrajinštině vyskytuje мертвяща вода. Jde opět o výraz z pohádek, který označuje čarodějnou tekutinu spojující části těla. Podobně jako u předchozího frazeologického obratu, i v tomto případě mluvíme o folklorním i knižním výrazu ve všech třech jazycích Úplné ekvivalenty v ukrajinském a českém jazyce Ukrajinský frazeologizmus Червоний / вогняний півень Český frazeologizmus Červený / rudý / ohnivý kohout Ohnivý kohout (ukr. вогняний півень) je úplným ekvivalentem ve významu, kdy označuje zhoubný oheň, požár. V ruském jazyce se tento frazeologizmus vyskytuje také, ale v podobě красный петух. Příkladem nám nyní poslouží úryvek z díla ukrajinského spisovatele Stelmacha: Чи не Левко.. подарував панові червоного півня? розгадували деякі дядьки. Може, й Левко. Пан почастував його свинцем, а він віддячує вогнем. Úplnými ekvivalenty by mohly být tyto frazeologizmy tehdy, pokud bychom v češtině použili podobu červený kohout a v ukrajinštině червоний півень. Červený kohout byl vždy ztělesněním ohně, často se i bůh ohně zobrazoval v podobě červeného ohnivého kohouta. Můžeme se pouze domnívat proč se tak dělo. Existují teorie, podle kterých kohout vyjadřuje oheň kvůli tomu, že kohouti vždy svým zvukem vítají východ slunce, nebo záři. Je zde i teorie, podle které dávný druh kohouta měl rudé (ohnivé) peří (www.otrezal.ru). 23

24 2.2 Částečné frazeologizmy Jde o frazeologizmy, které jsou shodné sémanticky a vnitřní strukturou, odlišují se ale jedním nebo více ukazateli. I když se může zdát, že těchto frazeologizmů je v mém materiálu více, než v předchozí skupině, jde pouze o vybrané příklady Částečné frazeologizmy v ruském, ukrajinském i českém jazyce Ruský frazeologizmus Ukrajinský frazeologizmus Český frazeologizmus Лить воду на мельницу кого, чью Лити воду на млин (на колесо) чий (чиє), кому Hnát / nahánět někomu vodu na mlýn Носить воду решетом Носити воду решетом Nabírat vodu do síta (sítem, řešetem) Как (будто, словно, точно) в воду кануть Ловить рыбку (рыбу) в мутной воде Идти / пойти (кидаться / кинуться) в огонь (и в воду) за кого, за что, за кем; готов (идти / пойти) в огонь и (в) воду Днём с огнём искать (разыскивать) Таскать (доставать) каштаны из огня для кого, кому Як (мов, наче) у воду впасти (рідко канути, пірнути, шубовснути) Ловити рибу в каламутній воді Іти (готовий іти) в вогонь і (в) воду Пошукати такого вдень в вогнем (із світлом, при сонці і т. ін.) Діставати каштани з вогню для кого, кому (Zmizel, ztratil se), jako by kámen do vody hodil (zahodil) Lovit v kalných vodách Šel by (je ochoten jít, skočit) do ohně pro koho, co, za koho, co Hledat koho, co s lucernou; hledat za bílého dne se svíčkou v ruce Tahat za koho kaštany z ohně (pece) Hnát někomu vodu na mlýn nám Slovník české frazeologie a idiomatiky vysvětluje jako činnost, kterou někomu poskytujeme argumenty; zbraň nebo příležitost k útoku, a tím mu tak prospíváme. Frazeologický slovník ukrajinského jazyka a Rusko-český frazeologický slovník jej vysvětlují jako činnost, kterou někomu 24

25 napomáháme. Např. Při policejním výslechu jsem byl tak ve stresu, že jsem konec konců hnal Petrovi vodu na mlýn. Český frazeologizmus se odlišuje od ruské podoby лить воду на мельницу кого, чью a ukrajinské podoby лити воду на млин чий, кому komponentem hnát, proto jej řadím do částečných frazeologizmů. Mezi ruským a ukrajinským jazykem se však jedná o úplný ekvivalent. V českém jazyce můžeme pro vyjádření tohoto významu užít frazeologizmu hnát vítr do plachet komu. V ruském a ukrajinském jazyce se jedná o pohrdavé výrazy. Frazeologizmus nabírat vodu sítem jsem objasňovala v kapitole ruských a ukrajinských úplných ekvivalentů (viz výše). Do této kapitoly jsem je opět zahrnula kvůli jejich odlišnosti v českém jazyce, kdy se ruský komponent носить objevuje v češtině v podobě slovesa nabírat. Pokud chceme vyjádřit náhlé, nevysvětlitelné zmizení frazeologizmem, v češtině můžeme využít (ztratit se, zmizet), jako by kámen do vody hodil, jeho ruský ekvivalent как в воду кануть a ukrajinský ekvivalent як у воду впасти (канути) jsou částečnými ekvivalenty. Čeština ještě může využít i jiné podoby tohoto frazeologizmu, např. jako by se do vody propadl, který je ruskému a ukrajinskému ekvivalentu obrazností blíže, ale přesto se stále jedná o částečný frazeologizmus. Tyto frazeologizmy se liší hned několika komponenty. Např. v české podobě nacházíme komponent kámen, v ostatních jazycích se tento komponent nevyskytuje, nebo také odlišnost ve slovese ztratit se, zmizet v češtině a upadnout v ukrajinštině. Pro lepší pochopení uvádím větu, ve které využívám druhou podobu obratu v českém jazyce, se stejným významem jako v ostatních jazycích. Např. Ještě před chvílí stál Pavel za mnou a najednou zmizel, jako by se do vody propadl. Ruský frazeologický obrat ловить рыбку в мутной воде má v mnoha jazycích úplný ekvivalent, např. i v ukrajinštině ловити рибу в каламутній воді. V českém jazyce má ekvivalent částečný, jelikož se zde nevyskytuje komponent ryba, má tedy podobu lovit v kalných vodách. Vyjadřuje se tak nacházení výhod v cizích nezdarech, neshodách. V ukrajinském jazyce se jedná o ironický výraz. Jako příklad tentokrát uvádím ruský úryvek. Он, дядька-воспитатель, не сомневался, что при тогдашних обстоятельствах будет при мне первым человеком и потому иметь иногда случай ловить рыбу в мутной воде. (А.Т. Болотов: Жизнь и приключения Андрея 25

26 Болотова ). V ruském jazyce se tento obrat často využívá, což je spojeno s oblibou rybaření a jeho ekvivalenty nacházíme díky zvykům rybolovu u mnoha národů. Uvedený výraz je znám z latinské věty, kterou pronesl Ovidius: Turbato melius capiuntur flumine pisces, která se překládá jako V kalných vodách se lépe loví. Dokonce i v jedné z Ezopových bajek se mluví o rybáři, který kalil vodu kolem sítí, aby do ní zahnal oslepenou rybu. Z čehož tedy vyplívá, že v kalných vodách se ryby lépe loví, jelikož nevidí síť (polyidioms.narod.ru). Nyní se opět dostáváme ke komponentu oheň. Jak jsem už výše zmiňovala, občas se setkáváme s případy, kdy se jindy protikladné živly mohou střetnout v jednom frazeologizmu zároveň. Jde o frazeologizmus rus. идти / пойти в огонь (и в воду) за кого, за что, за кем / ukr. іти в вогонь і (в) воду. V těchto dvou jazycích jde o úplné ekvivalenty. V českém jazyce se ale komponent voda nevyskytuje, jedná se tedy o částečný frazeologizmus: šel by do ohně pro koho, co. Např. úryvek z I. Kotlarevského: Від тебе не одстану зроду, З тобою рад в огонь і в воду, На сто смертей піду з тобой (тобою). Ruský frazeologizmus днём с огнём искать (разыскивать), který vyjadřuje hledání někoho (nebo něčeho) s velkým úsilím, ale bez výsledku, můžeme považovat za úplný frazeologizmus s jeho ukrajinským ekvivalentem пошукати такого вдень в вогнем. Tato úvaha je však mylná, jelikož пошукати такого вдень в вогнем označuje neobyčejného člověka, který není nikomu podobný. Stejný význam jako ruský frazeologizmus má český ekvivalent hledat koho, co s lucernou; hledat za bílého dne se svíčkou v ruce, opět se ale jedná o částečný ekvivalent kvůli jednotlivým komponentům, které se liší. Např. česká věta: Svůj diář jsem jako vždy hledala za bílého dne se svíčkou v ruce. U uvedeného příkladu si však nemůžeme představit slečnu, která drží svíčku v ruce a hledá diář, ale naopak se jedná o příklad, kdy slečna nemůže najít zmíněný diář. Posledním uvedeným příkladem v tabulce je frazeologizmus tahat za koho kaštany z ohně / rus. таскать (доставать) каштаны из огня для кого, кому / ukr. діставати каштани з вогню для кого, кому. Označuje se tak vyplnění těžké práce, která je spojena s riskem, výsledky této práce ale využijí jiné osoby. Např. ruská věta Есть и люди, которые любят таскать каштаны из огня. Do částečných 26

27 ekvivalentů jsem je zařadila na základě rozdílů vazby, kdy v českém jazyce je vazba tahat za koho, naopak v ruském a ukrajinském jazyce je vazba tahat pro koho. Tahat kaštany z ohně se do všech uvedených jazyků přeneslo z francouzštiny, jelikož ani pro Čechy, Rusy a ani Ukrajince nejsou jedlé kaštany běžné a v těchto zemích nerostou. Uvedený idiom je přesným překladem francouzského Tirer les marrons du feu s významem těžké práce kvůli druhé osobě, přičemž výsledkem tohoto úsilí jsou pouze nepříjemnosti. Zdrojem francouzského idiomu je bajka Opice a kocour od Jeana de La Fontaina. Vypráví o opici, která uviděla kaštany, které se pekly na uhlících, poprosila svého přítele kocoura, aby jí několik kaštanů vytáhl. Kocour kaštany tahal z pece, dokud si nepopálil packy. Opice pak všechny kaštany sama snědla, a kocour, který nesnědl ani jeden kaštan byl navíc obviněn z krádeže (www.otrezal.ru) Částečné frazeologizmy v ruském a ukrajinském jazyce Příklady částečných frazeologizmů v ruském a ukrajinském jazyce se v mnou excerpovaném materiálu nevyskytly. Částečné frazeologizmy se nejčastěji vyskytovaly mezi ruským a českým jazykem nebo mezi ukrajinským a českým jazykem Částečné frazeologizmy v ruském a českém jazyce (Суп) как вода Ruský frazeologizmus Вместе с водой выплёскивать / выплескнуть (из ваны) и ребёнка Český frazeologizmus Je to (jako) voda (z fuseklí) Vylévat / vylít s vanou (s vaničkou, s vodou) i dítě (děcko) Několik případů částečných ekvivalentů lze najít i mezi českým a ruským jazykem. Frazeologizmus (суп) как вода / čes. je to (jako) voda (z fuseklí) označuje jídlo (nejčastěji polévku, jak uvádí samotný ruský frazeologizmus), nebo nápoj, který je chuťově odporný, vzhledově nechutný, je vyroben z nekvalitních surovin. U jídla může jít o slabou, nebo řídkou polévku. Např. Ve školní jídelně jsem si dala kuřecí vývar, 27

28 ale chutnal jako voda z fuseklí. Ve Frazeologickém slovníku ukrajinského jazyka jsem frazeologizmus stejného významu, který by obsahoval komponent voda, bohužel nenašla. V částečných ekvivalentech uvádím výše uvedené dva frazeologizmy na základě různých možností počtu komponentů, v některých podobách ale může jít i o úplné ekvivalenty. Ruský obrat вместе с водой выплёскивать / выплескнуть (из ванны) и ребёнка má v českém jazyce částečný ekvivalent vylévat / vylít s vanou (s vaničkou, s vodou) i dítě (děcko). Jde o zavrhování nepodstatných detailů, přičemž ztrácíme něco podstatné, důležité. Podle F. Čermáka jde o zmaření dobré podstaty kvůli podružnému projevu. Například ve větě: Вот и пришёл начальник цеха спросить, посоветоваться: не получится ли так, что вместе с водой вдруг выплеснем и ребёнка? Не лучше ли сначала взвесить все «за» и «против»? (А. Золин. Не взял под козырёк). V ruském jazyce jde především o knižní výraz. V obou jazycích jde o kalky z německého das Kind mit dem Bade ausschütten, které se ustálilo ve spisovném jazyce díky výroku Martina Luthera, který pronesl, že se nepřísluší vylévat s vaničkou i dítě (www. gramota.ru). Zařazení do částečných ekvivalentů je opět očividné z počtu komponentů Částečné frazeologizmy v ukrajinském a českém jazyce Ukrajinský frazeologizmus Іти в вогонь і (в) воду Český frazeologizmus Šel by do ohně pro koho, co Komentář uvedeného frazeologizmu naleznete v podkapitolách výše, kde je uveden jeho význam a etymologie. 2.3 Relativní ekvivalenty Jde o takové frazeologizmy, u kterých dochází ke změně obraznosti, přičemž sémantika zůstává stejná. 28

29 2.3.1 Relativní ekvivalenty v ruském, ukrajinském a českém jazyce Ve většině níže uvedených příkladech se jedná o relativní ekvivalenty pouze v českém jazyce a mezi ruštinou a ukrajinštinou jde především o úplné ekvivalenty. Ruský frazeologizmus Ukrajinský frazeologizmus Český frazeologizmus Выходить / выйти сухим из воды (Как (будто, словно, точно)) воды в рот набрал кто (Походить, быть похожим на кого, что) как две капли воды Вилами на (по) воде писано Виходити / вийти сухим з води Як (мов, ніби) води в рот набрати Як (мов, ніби) дві (три) краплі (каплі, краплини) води Вилами по воді писано Dostávat se / dostat se z čeho se zdravou kůží Je (je tichý, sedí, mlčí, je zticha) jako pěna; mlčí jako ryba Podobat se (být podobný) komu, čemu jako vejce vejci To je ve hvězdách Хоть в воду Хоч у воду Může se jít utopit (oběsit) Попадать / попасть из огня (да) в полымя Вызывать / вызвать (принимать / принять) огонь на себя З вогню (та) в полум я Викликати вогонь на себе Přijít (dostat se) z bláta do louže Brát co na sebe U frazeologizmů dostat se z čeho se zdravou kůží / rus. выйти сухим из воды / ukr. вийти сухим з води se obraznost liší u komponentů se zdravou kůží / suchý z vody. Proto se jedná o relativní ekvivalenty. S jejich pomocí vyjadřujeme útěk od zaslouženého trestu. Např. Дело расследуется успешно, и выйти сухим из воды никому не удастся. Он [Алексей] не устоял, не удержался и с размаху рухнул в воду. Вынырнул... А вода тёплая, невозмутимо сообщил он... Однако нужен был ещё какой-то отыгрыш, чтобы выйти из этого конфуза, как выходят сухим из воды (А. Рекемчук). V ukrajinském jazyce nalezneme mimo to také význam druhý: nalezení cesty ven z nesnází. S pomocí frazeologizmu mlčí jako ryba označujeme osobu, která je mlčenlivá, nic neříká, nemluví. Do relativních ekvivalentů jej řadím na základě změny obraznosti u ruské podoby (как) воды в рот набрал кто a ukrajinského як води в рот набрати. V ukrajinštině dochází také ke změně u slovesa. V ruštině vidíme sloveso v minulém 29

30 čase, v ukrajinském jazyce je sloveso v infinitivu. V ruské literatuře můžeme najít využití výšeuvedeného frazeologizmu v díle I. Turgeněva: Никто ничего не промолвил, точно все воды в рот набрали. O původu obratu se můžeme pouze domnívat, pokud si ale představíme člověka, který má ústa plné vody, můžeme dojít k významu mlčenlivosti. Český frazeologizmus můžeme vysvětlit tak, že mlčenlivost ryby je zde logické, jelikož tento živočich žádný zvuk nevydává. V českém jazyce je v dnešní době hojně využívaný frazeologizmus být podobný komu, čemu jako vejce vejci. Např. Ten tvůj bratr je ti podobný jako vejce vejci, a to nejste vůbec dvojčata a navíc ty jsi o čtyři roky mladší než on! V ruské a ukrajinské podobě se objevuje komponent voda: rus. быть похожим на кого, что как две капли воды / ukr. як дві краплі води. V ukrajinštině se můžeme také setkat s obměnou číslovky (tři kapky vody) a také se obměňuje slovo капля краплина краплиця. Při užití frazeologizmu to je ve hvězdách mluvíme o něčem, co ještě nevíme, jestli se stane; o nejisté budoucnosti; pokud ještě nevíme, jestli to tak bude nebo ne. V češtině máme komponent hvězdy, avšak v ruštině a ukrajinštině jsou tímto hlavním komponentem víly a voda. Např. Какой повелительный тон! Сейчас видно, что говорит будущая знаменитость! подшучивал Антонин. Это ещё на воде вилами писано, буду ли я знаменитостью (П. Невежин. Тихий приют). Ruský frazeologizmus вилами на (по) воде писано (ironicky) má svůj původ ve slovanské mytologii. Lidé, kteří chtěli znát svou budoucnost, chodili za vílami, které žily v jezerech. Museli hodit kámen do vody a poté jim víly napsaly budoucnost na povrch vody. Ještě dodnes se považují kruhy na vodě za určitou podobu předpovědi budoucnosti (iknowit.ru). Stejný původ má i ukrajinské znění вилами по воді писано. Opět mezi češtinou a ruštinou (ukrajinštinou) můžeme sledovat změnu obraznosti na základě hlavních komponentů. Může se jít utopit (oběsit), ruské хоть в воду a ukrajinské хоч у воду jsou frazeologizmy, které se používají pro podkreslení bezvýchodné situace. V ukrajinském jazyce příklad uvádím od ukrajinského velikána Tarase Ševčenka: Отак тепер Не знає, де дітись, Титарівна... Хоч у воду, Аби до Микити... V češtině např. věta Už nikdy nechci mít dluhy. Kdybych musel ještě jednou splácet tolik peněz, musel bych se jít oběsit. Všechny uvedené obraty jsou spojeny s vodou, ale pouze v češtině se 30

Zobrazit více


Источник: http://docplayer.cz/44893000-Voda-a-ohen-v-ruske-ukrajinske-a-ceske-frazeologii.html


Фото девушек в гипюровых платьях

Фото девушек в гипюровых платьях

Фото девушек в гипюровых платьях

Фото девушек в гипюровых платьях

Фото девушек в гипюровых платьях

Фото девушек в гипюровых платьях

Фото девушек в гипюровых платьях

Фото девушек в гипюровых платьях

Фото девушек в гипюровых платьях

Фото девушек в гипюровых платьях